Místopis a Historie

Poloha obce

Obec se rozkládá v údolí mezi dlouze se táhnoucími vrchy Hamštejnem a Fialníkem, v překrásné krajině Českého Ráje. Český ráj, krajina všemi milovaná, tvoří předěl mezi středočeskou rovinou a výběžky Krkonoš a Jizerských hor. Svým severním výběžkem – půvabným Maloskalskem a Železnobrodskem a chráněnou oblastí u Koberov, zasahuje do okresu Jablonec nad Nisou.

Liberecký kraj, Český Ráj

Nadmořská výška – 400 -500 m.n.m.

Okolní města
Turnov ( srdce Českého Ráje )
Železný Brod ( kraj sklářů )

Katastrální území

Obec Koberovy zabírá 874 ha. Správní území obce Koberovy zahrnuje 3 katastrální území.

1. Koberovy:
rozloha 222ha, sídla – Koberovy, Hamštejn, Chloudov

2. Besedice:
rozloha 418ha, sídla – Besedice, Michovka, Zbirohy

3. Vrát:
rozloha 234ha, sídla – Vrát, Prosíčka

Většina území se nachází v nadmořské výšce kolem 500m. Okolní hustě zalesněná krajina je převážně tvořena jehličnany, zejména smrky, v skalních městech potom borovými porosty.

 

foto

Pohled na střed obce od Kozákova (letecký snímek r.1996)

 

Historie a vznik Koberov

Koberovy a přilehlé osady Hamštejn, Chloudov, Besedice, Michovka, Zbirohy, Vrát, Prosíčka.

Koberovy

Původní tvar Koberov = Koberův dvorec. Osobní jméno Kober je zkrácené jméno Jakub, příjmení dodnes běžné. (Uvádí jej A.Sedláček-Místopisný slovník historický království Českého-Praha 1908). Dle obecní kroniky název Koberovy jest pravděpodobně po zakladateli, neb držiteli, rytíři Františku Koberovy, pánu Zbirožského hradu a okolí z r. 1190. Také v roce 1613 je zmínka o naší vsi, která náležela ke hradu Zbirohu, jež držel pan Jindřich Ota z Vartenberka. Vznik osad je vysvětlován tak, že v dávných dobách vedla údolím stezka od hor k Turnovu a Jičínu, kterou využívali obchodníci. Pro jejich ochranu a zároveň ochranu proti nepříteli byly vybudovány strážnice, které podávaly hlášení světlem dalším strážnicím. Strážnice byly v Koberovech a na Chloudově. Dle záznamu v deskách zemských patřila naše osada v letech 1450–1550 k hradu Vranovu. Od r. 1540 měla společné pány Hruborohozecké, kam patřila i Malá Skála. Pro snadnější správu bylo rozděleno panství na několik rycht. Koberovská rychta je známa od r. 1840 a byla v nynějším čp. 38 (bývalý hostinec pana Šmelhause). Obec byla dlouho rozdělena, část patřila k Vrátu a část k Loučkám. 24.října 1924 byla výnosem ministerstva vnitra obec Vrát rozdělena na tři samostatné obce, a to: Vrát s Prosíčkou, Líšný s Libentinami a Koberovy s Chloudovem, Hamštejnem a částí obce Loučky. 1960 byly Koberovy rozšířeny o obec Besedice a osady Michovka, Zbirohy a obec Vrát s Prosíčkou.

Hamštejn – Hamštýn

Původní jméno Hamštein-Hamstein, zřejmě od hamru na zpracování železa. V pramenech osada připomínána v r. 141 1. R. 1615 – Koberow a Hamsteyn. Do r. 1848 patřila osada k panství Hrubý Rohozec. Od r. 1864 patří obci Loučky. V r. 1924 jako osada obce Koberovy.

Chloudov

Lidově Chloudově, Chloudovák. Jméno Chloudov – Chloudův dvůr. Jméno ze staročeského „chlud“ = klacek, hůl. Na Prachaticku ve výrazu „pohlaď chloudem“. V jižních Čechách se slova chloud užívá ve výrazu „hubený jako chloud“. První zmínka z r. 1543 ( 1538) – Zámek Skály – ves Pipitze, Chloudov, Koberow, r. 1790 Chloudov, v r. 1834 Chloudow. Do r. 1848 patří ves k panství Hrubá Skála. V r. 1850 přičleněna k obci Vrát. V r. 1924 jako osada obce Koberovy.

Besedice

V Besedicích, do Besedic. Původ jména z čes.beseda, rozprava, hovor. Ze staročeštiny besediče, což je zdrobnělina beseda. První zmínka o obci v r. 1538. Místní jména v Čechách uvádí i r. 1454. Do r. 1848 rychta, po r. 1850 osada obce Loučky. V r. 1922 osamostatněna s osadami Michovka a Zbirohy. R. 1960 sloučena s obcí Koberovy.

Michovka

První písemná zpráva o Michovce je již z r.1323. Osada založena v lese nebo u lesa, který náležel turnovským mnichům a jmenoval se Mnychova hora. Zřejmě zde byla kdysi poustevna. Přívlastek Mnichova byl zpodstatněn. Souhláska „mn“ byla obtížná a proto si ji lid zjednodušil.

Zbirohy

Původně hrad nad Jizerou. Stavěn zhruba od poloviny 14. století na základě opevňovacích principů 13. století.Doložen k r. 1388 a 1458, kdy byl vzat Markvartovi z Vartenberka. Pobořen r. 1542. Od r. 1543 je pustý. Pod hradem založena vesnice. Do r. I 848 patřila k panství Hrubý Rohozec – rychta Besedice – Michovka. Od r.1864 osadou obce Loučky, r. 1922 přičleněna k obci Besedice. V r. 1960 k obci Koberovy. Zbiroh – Zbirohy je složenina zbi – roh. Rohrog, podle Miklosicha znamená horu. Podle Dr. V. J. Šimáka znamená ostroh. Podle Profouse náleží toto jméno k místním jménům, která vznikla ze škádlivých přezdívek. V první části je kmen slova zbíti a ve druhé je dějový předmět roh – rohy.

Vrát

Ve Vratu. Dr. J. V. Šimák, Ve Vratích, Vraty. Původem od slova Vrata, útvar půdy, jakéhosi vchodu, bráně, patrně do údolí. Že by název pocházel od velikostí vrat, kterými by se na noc uzavírala zemská stezka ze Železného Brodu do Turnova vedoucí je nepravděpodobný výklad. (Sbor. okr. železnobrodského VI,78). Ves připomínána poprvé k r. 1322. Do r. 1848 patří k panství Hrubý Rohozec. V r. 1850 vytvořena obec Vrát s osadami: část Koberov, Chloudov, Prosíčka, Libentiny, Líšný, Vrát. V r. 1924 část Koberov a Chloudov z Vrátu vyčleněny a přičleněny k nově vzniklé obci Koberovy. Z osad Líšný a Libentiny v r. 1924 vytvořena obec Líšný. R. 1960 obec přičleněna k obci Koberovy.

Prosíčka

Zdrobnělina od slova Proseč. Osada na severním svahu Suchých skal, připomíná se od r. 1615. Do r. 1848 patří k panství Hrubý Rohozec. V r. 1850 byla Prosíčka osadou obce Vrát. V r. 1960 spolu s Vrátem byla osada přičleněna k obci Koberovy. Podle Josefa Jungmana: Slovník česko-německý (Praha 1836–1839) Proseka = prosekané místo v lese, paseka.

Starostové a předsedové MNV Obce Koberovy.

Rutkovský Jaroslav - 1.1.1925 - 1.1932

Vele Adolf - 1.1932 - 14.12.1935

Třešňák Antonín - 22.12.1935 - 5.7.1946

Novotný Petr - 5.7.1946 - 25.2.1948

Kunc Antonín - 9.3.1948 - 21.6.1950

Najmanová Zdeňka - 21.6.1950 - 30.3.1952

Berka Josef - 30.3.1952 - 12.6.1960

Hlaváček Karel - 23.6.1960 - 1.1.1963

Berka Josef - 1.1.1963 - 27.6.1963

Mařas Josef 27.6.1963 - 9.7.1964

Šulc Josef - 9.7.1964 - 25.5.1968

Hlaváček Karel - 25.5.1968 - 30.12.1970

Buchta Vlastimil - 1.1.1971 - 30.12.1979

Buriánek Jiří - 1.1.1980 - 24.11.1991

Plíhal Jiří - 24.11.1991 - 5.12.1994

Kvapil Jindřich - 5.12.1994 - dosud